Fakta:

– 1012 m n.m.
– hora na severu Česka, jihozápadně od Liberce
– jedná se o televizní vysílač – v dolní části se nachází restaurace a hotel, možnost zapůjčení koloběžek.
– vedou zde lanovky – dvě čtyřsedačkové, jedna dvousedačková, na svazích je lyžařské středisko – šest vleků, tři běžecké tratě a dva skokanské můstky
– nahoru vede i kabinová lanovka – provozovatelem jsou České dráhy a.s., (celoročně v provozu)
– výhled za velmi dobré viditelnosti:

• polovina Čech
• Německo a Polsko ze severní strany
• východně Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory
• jižním směrem Železné hory
• jihozápadně Polabí, Prahu, Brdy a Křivoklátskou vrchovinu
• západně České středohoří, Doupovské hory a Krušné hory

Nadšeným lyžařům a běžkařům doporučuji před návštěvou mrknout na internetové stránky: https://www.skijested.cz/ , kde najdete vážně všechno!

A ze všeho nejdříve navštivte jejich interaktivní mapu, pomůže Vám s orientací a hlavně zjistíte, jestli je zrovna Vaše vybraná sjezdovka, či trať, v provozu a při pohledu na online záběr uvidíte i to, jak zrovna vypadá. U tratí máte uvedeno, zda je trať upravená či nikoliv, takže fakt super!

A doklikáte se tam následovně: odkaz viz. výše -> záložka v menu AREÁL -> pak uvidíte menu s počasím a povětrnostními podmínkami, SKIAREÁL, kamery, služby, okolí – vy kliknete POD skiareálem na AKTUÁLNÍ PROVOZ a voilà, interaktivní mapa je otevřena.

Doprava:

Z Prahy se nejlépe dostanete do Liberce (pokud nemáte vlastní auto) autobusem od společnosti Student Agency k.s. a za 1 hod. a 15 min. budete tam! Pokud koupíte jízdenky online s předstihem, dostanete výhodnější cenu. Navíc mají suprácky autobus, cestou se rozhodně nebudete nudit. Máte před sebou zabudovanou obrazovku, kde můžete hrát hry, vzdělávat se v základní AJ nebo dokonce čučet na film, takže i ratolesti budou spoko. (Třeba pro mou mladší sestru to byl nejlepší zážitek z celého dne.) Sluchátka Vám zapůjčí, pokud nemáte své. Nabídnou Vám noviny, kafičko a pro nějaké nevolnosti je zde i WC záchrana.

Teď Vám s dovolením popíši náš jednodenní výlet.

Plánovala jsem vše tak, abychom to stihly, samozřejmě, hned při vstávání vznikly první problémy. Odjížděly jsme z Černého Mostu v 7:00, ale tam nám to zabere ještě 40 min. Takže už jsme byly (čti byla) na nohou od 5:40 hod., což je hnus! Nezávidím lidem, kteří musí v tuto dobu vstávat do práce, nebo hůř, už v ní dávno být! (Poklona) Zatímco jsem si v koupelně nandávala fasádu, sestra ještě podřimovala, ač měla dávno vstávat a tak při mém dalším náletu, v 06:05, stále chrápala! Nezbývalo mi nic jiného, než ji s nazuřivělým tónem vzbudit. „Ségra vstávej, v 06:14 nám jede metro, máš na všechno ani ne dvě minuty!“ – Nějakou dobu nám trvá chůze na metro, proto měla jen dvě minuty. Stojím u dveří a čekám, až se obleče, abych zavřela hlavní dveře od bytu. Když už vystřelila z bytu a šla zavolat výtah, zavírala jsem dveře, nejspíš pomalu, protože mi vzápětí dýchala na záda se slovy: „Ségra, já nemám gatě!“ 😀 LOL, oblékla si jen termo-třičtvrťáky, tak ji u výtahu mrzly nožky, díky čemuž si toho všimla. To má za to, že si u oblékání zároveň čistí zuby. Na kalhoty pak prostě po první „nezvyklé“ natáhnuté vrstvě spodního dílu oblečení zapomeneš… Na nápravu už bohužel neměla čas, takže kvůli přeplněného metra se dooblékla až v autobuse na Čerňáku. Venku byly zrovna ty největší mrazy -10, a to v Praze není zvykem. Z baráku jsme vystřelily tak rychle, že jsme to metro, světe div se, chytly a ségra se alespoň zahřála.

Na Čerňáku jsme jen předložily telefon s rezervací a mohly nasedat. Cesta trvá 1hod. a 15 min., ale díky sudoku v autobuse nám to neskutečně rychle uteklo.

Při příjezdu jsme musely na holčičky, takže jsme hned na Fügnerové vyskočily a navštívily obchodní centrum Forum, ale?! Wecko otevírají až v devět? A my tam dojely v 8:15. Myslela jsem, že mi praskne močák, ale naštěstí mě osvítilo, že v obchoďácích bývají záchody v přízemí a u restaurací v horním patře, takže jsme zkusily ještě přízemí a YES! Za 10,- Kč jsme konečně přestaly přešlapovat. U umyvadel jsem si prohlídla ségru a říkam: „Co to máš za baně, na nohách?“ A ona: „To jsou ty termoše, nahrnuly se mi nahoru.“ „A to ti neva?“ „Jo, ale jak to mám udělat?“ Takže jsem ji nohavice zespod musela podržet, aby se jí s natáhnutím riflí zase nevyhrnuly. Alespoň nějaké ponaučení za ten den.

Jízdenku na MHD jsme si koupily přímo na autobusáku v automatu, já za 2 x 20,- Kč na 40 min – a 40 min do zastávky pod Ještěd bohatě stačí a ségra zlevněné 2 x 10,- Kč. Cestovaly jsme z Fügnerové do zastávky Horní Hanychov. Odtamtud po svých přímo k lanovce. Nemusíte se bát, že byste zabloudili, trasa je velmi dobře značená.

Tak si tak jdeme lesní cestou a najednou překážka! Lesní potůček, co protéká po trase, zamrzl tím stylem, že vytvořilo menší jezírko, které blokovalo průchod chodců. Jakožto starší sestra radím té mladší: „Počkej, až já přejdu!“ Šla jsem po pravém boku zamrzlého místa a hrozilo mi, že pokud spadnu, tak sjedu sešup dolů minimálně až na hlavní cestu. Takže jsem byla tak moc oparná a přidržovala se okolních větví, až mi samozřejmě noha sklouzla a praštila sebou o zem! Ségra v záchvatu smíchu a kamerou v ruce, neskrývala škodolibou radost, že vše stihla zdokumentovat. Posbírala jsem se, a co si budeme povídat… bolel mě pravý loket a celá p*del. Při úspěšném posunutí přes první zamrzlou kaluž si všimnu, že v druhé části jsou po ledovce rozkládané větve jehličnanu…. A! Někdo už se taky ponaučil. Takže přejdu ten zbytek a ségra se ptá: „Nějaká rada pro mě? „Jo! Přebrusli to středem po nohách, ten můj manévr byl zbytečný!“ Rada dobrá, ségra nespadla.

Dorazíme k lanovce a koupíme si lístek tam i zpět. Jelikož mám zákaznickou kartu Českých drah, měla jsem slevu a ségra po předložení občanky dostala poloviční, takže super. V těch mrazech a klouzavými boty, bych se tam jinak nevydrala. Přikládám Vám odkaz na ceník, pro lepší přehled na konci článku.

Při příjezdu nahoru jsme se jako jediné vydaly pod Ještěd, protože jsme si ho chtěly ještě krásně vyfotit. Kdo by pro tohle málem neumrzl? Ehm, já!

Cvak, cvak, cvak! A pokračujeme tedy nahoru, spatříme boční cestičku, tak si říkám, tam bude určitě krásný výhled, ségra pojď se mnou. Ty vado, to byl zase nápad! Ulička byla slepá a viděly jsme akorát kulové! Stopy před námi si šly nejspíš jen ulevit, takže se vracíme zpátky. Opět po zamrzlém ušlapaném svahu… „OK, jdu první, čekej, jak dopadnu.“ Ségra natěšená vytáhne foťák a jde pomalu za mnou. Už na to kašlu, jakmile mě svah zrychlil, nebrzdila jsem a doběhla celá na hlavní cestu k Ještědu. Otočím se, a ségra v záchvatu smíchu leží na zemi. „Co to děláš? Jsi celá?“ „Jo a mám super záběr! Myslela jsem, že zase spadneš a přitom jsem natočila svoje nohy v luftu!“ Takže je to 1:1! Unaveňoučké ze záchvatu smíchu a ZMRZLÉ se vycházíme ohřát do bufíku na Ještěd. Po půl hodině jsme rozmrzly u čajíku a další půl hodinu se rozhlížely po okolí. Nebudu Vám nic prozrazovat, prostě si tam zajeďte taky! Je to krása! Ještě nabízí i sjezd na koloběžkách, takže v létě boží zpestření výletu. (Odkaz na ceník níže.)

Lanovkou jsme sjely dolů, zakoupily pohledy a známky v krámku hned pod budovou lanovky, které jsme u hlavního parkoviště před tramvajovou zastávkou vypsaly a rovnou vhodily do schránky. Jo a tu zamrzlou kaluž jsme na zpáteční cestě přebruslily jak profíci! PCHE! Tramvaj nám jela až za 15 min., takže jsme se na další zastávku přiblížily pěšo, ať zabijeme čas a zbytečně nemrzneme. Autobus nám z Fügnerové odjížděl ve 14:00 a všechno jsme stihly dokonale, nakonec zbyl čas na shopování, oběd atd. Ségra natěšená do autobusu, až si pustí sudoku a tentokrát v hard úrovni! Když už měla skoro hotovo a autobus se rozjel, systém se restartoval. 😀 Občas bývá docela vzteklinka, jenže byla natolik unavená, že nad tím mávla rukou a spustila si hru znovu. Já být jí, tu energii na vztek ještě najdu, ale stojí to za to?… V 15:05 jsme byly na Čerňáku a tím náš příběh končí…

Doufám, že Vám některé úseky vyprávění vytvořily úsměv na tváři a pokud ne, tak je mi to vlastně jedno 😀 – já ty vzpomínky mám a pobaví mě to vždy, když si na to jen vzpomenu. Proto neváhejte a udělejte si výlet s někým blízkým, ať je to kdekoliv a nosíte vzpomínky s sebou, tak jako já.

Výletu zdar!

Vygooglila jsem pro Vás:

• kabinová lanovka ⇒ https://www.cd.cz/nase-vlaky/lanovka/-26952/
• koloběžky ⇒ http://www.kolobezkyjested.cz/cenik-2/
• hotel Ještěd ⇒ https://jested.cz/ubytovani-liberec
• restaurace Ještěd ⇒ https://jested.cz/restaurace