vlajka

Fakta:

Největší ostrov Španělska v západní části Středozemního moře, největší z Baleárských ostrovů.
Rozloha 3 648 km².

Jeho největším a zároveň i hlavním městem je Palma de Mallorca.
Na ostrově žije necelý 1 milion obyvatel a úředním jazykem je španělština a katalánština.

Náš příběh:

Datoval se únor a my už vybírali zájezd. No a jeli jsme ve čtyřko (dva páry), byly trošku obavy, ale nakonec to bylo tak boží, že plánujeme další společnou dovču. Vybrali jsme Mallorcu s Fischerem a můžu Vám říct, že v únoru, zakoupeno jako first minute, byla cena nakonec úplně stejná, jako kdybychom jej pořídili přes last minute. Výhoda – záruka, že budou volná místa pro nás všechny. Zvolili jsme polopenzi, abychom se celodenně nevázali na hotel.

Termín: 9.6.2018 – 16.6.2018 (7 dní)
Nutno počítat s tím, že první den = den odjezdu z ČR a noční přílet, takže večeře nebude, pouze přespání. A v den odjezdu jste zase bez večeře, každopádně na místě se můžete domluvit a večeři v den odjezdu doplatit, pokud odjíždíte tak, abyste vše stihli. S tím počítejte, když jedete přes cestovku.

Cena zájezdu: 15.084,-

Hotel: Hotel Rei del Mediterrani Palace (Adults Only – takže ti co by tam chtěli s dětmi, mají smůlu.)

Měna: Euro

 

Mallorka a pobytová taxa: Platí se všude, pro nás oba to bylo celkem: 1219,- Kč (zaleží na kurzu).

V pátek jsme se s mou drahou polovičkou museli přesunout do Opavy, protože naši dva parťáci pochází odtamtud, takže jsme společně letěli z Ostravy.

1. DEN
Brzké ranní vstávání nás minulo, protože boarding jsme měli až v 19:05. Samozřejmě, že pro mě a přítele to byl první let, takže jsme měli docela bobky, ale nakonec jsme si to oba užívali, ač nemáme rádi výšky. Pilotovala kapitánka Shannon a hladší vzlet a přistání v cílové destinaci jsme si přát nemohli, sice jsme odletěli asi o 40 min. později, ale co… Po příletu jsme se drželi pokyny cestovky a po vyzvednutí kufru (ve 23:15) jsme dorazili ke stanovenému místu. Našli jsme je! Slečny byly Fischerácky oblečené, mávaly prospekty, vrazily každému obálku a nasměrovaly nás k autobusu. My měli nějakou pidi dodávku, kde na nás čekal místní, vzal nám kufry, poslal do auta a za nedlouho jsme vyrazili. Největší peklo byla pro mě klimatizace, jak v letadle, tak v dodávce. V letadle jsme se nejdřív 40 minut pekli a pak na nás foukal studený vítr. A borec v dodávce měl klimu na plné perdy s tím, že nám nad hlavou chyběly regulátory, takže jsem tam narvala závěs a doufala, že nebudu marod. Samozřejmě, že jsem první tři dny promarodila, takže to nepodceňte a nechte si nahoře někde mikinu, nejlépe s kapucí a v takovém případě se zabalte. Cestou jsme rozvezly všechny ostatní účastníky zájezdů od Fischera a náš hotel byl předposlední, takže se to trošku protáhlo.
Dorazili jsme na místo, zaplatili pobytovou taxu, taktéž dali zálohu za kartu od pokoje a konečně šli na kutě! (1:14) Ještě jsem si to rychle vyfotila, než mi drahý rozkomzil postel a hurá do sprchy a spát.

 

2. DEN

První den byl chmurný, po dešti, docela chládek, ale vzhledem k tomu, že jsme si chtěli zmapovat okolí, tak nám to nevadilo.
Snídaně byly tuším do 10:00, takže jsme si řekli, že se alespoň trošku vyspíme a půjdeme se nadlábnout v devět. Po příchodu do restaurace jsme zůstali v úžasu! Tolik dobrého jídla na výběr, tolik druhů ovoce, zákusků, slaného, sladkého…. nehorázný foodporn! Samozřejmě jsme se přežrali těžkým stylem a algifen se stal nutností skoro na celou dobu pobytu. Představte si, oni měli každý den něco jiného! Takže jsme to, logicky, museli všechno okoštovat! Vzali jsme věci, dostáhli mapu Mallorky v offline verzi googlu a vyrazili k moři. Pěšky nám to přišlo jako kousek, taková zdravotní procházka. J Po příchodu na pláž jsme si říkali, jestli jsme vůbec na správném ostrově – žádní lidé, nikde! A to nebyl ani čas odpolední siesty. Vyzkoušeli jsme vodu, prošli pár krámků a vrátili si na hotel, kde jsme vyzkoušeli jejich krásný krytý bazén. Voda z kohoutku není pitná, takže jsme si před večeří zašli do obchodu pro vodu a pak hurá se nadlábnout. Po večeři jsme šli natáhnout bříška na pokoj a večer poseděli společně na balkóně.

 

 

3. DEN

Po snídani celý celičký den u moře!!! Juhúúú, počasí už bylo tropické, tak jsme se rozhodli projít pěšky do vedlejšího města – Can Picafort, cca 8 km. Samozřejmě jsme se namazali opalovákem až v půli cesty, vždy jsme si dělali malé pauzy na zchlazení a v tu chvíli jsme věděli, že minimálně jeden z nás bude večer pořádně trpět! Při příchodu do města jsme byli poněkud zklamaní, místo nás ničím neoslnilo. Každopádně jsme se rozhodli, že už v tom horku zpátky stejnou cestu absolvovat nebudeme a tak jsme šmarovali městskou dopravou. Naštěstí načesávání bylo více než skvělé a autobus jel do 5ti minut od našeho pobytu na zastávce. Páni řidiči byli dva, nejspíš, aby si ten jeden měl s kým povídat 😀 , nebo druhý čekal na začátek šichty. Poradili nám směr, zaplatili jsme a zdárně dorazili na správnou zastávku. Jelikož jsme měli ještě hodně času do večeře, tak jsme se vyplácli na pláži u hotelu. No a na sedmou zase hezky do hotelu na véču! Všichni jsme byli sežehnutí, jak škvarky, takže jsme valili koupit bílé jogurty a po namazání upadli do lůžka.

4. DEN

Snídaně, pláž, jeden z nás se přidal dokonce k německým občanům na souboj v beachvolejbale a po válení nastal čas večeře. Sangrie na balkóně a spánek. Typický dovolenkový den.

 

5. a 6. DEN

Na to jsem se těšila nejvíc! Vypůjčili jsme si od Fischera na dva dny auto a jeli na výlet! Samozřejmě jsme celou plánovanou trasu nestihli, ale i tak jsem byla spoko. Jako první jsme se vydali na:

Maják – Lighthouse and Viewpoint Cap Formentor

Cesta tam a zpátky byla poněkud kostrbatá, jedete těma nejvíc klikatýma a úzkýma uličkama, ale naštěstí většina lidí zde má prďolky auta, takže se to zvládlo. Lidí jako nas*aných… odfoceno, okoukáno a jede se dál.

Torrent de Pareis – Sa Calobra

Místo jak z Jurského parku! A cesta tam jak ze scifi filmu! Masakr, nesčetněkrát jsme obdivovali schopnosti řidičů autobusů, doteď nechápu, jak se tam s ním vytočili v tak úzkých prostorech. Projížděli jsme po slavné odbočce MA-2141 s kravatovým uzlem. Jedná se o zatáčku, která se otáčí o 270 stupňů. Komu se dělají závratě, raději jeďte se zavřenýma očima. Auto jsme nechali na placeném parkovišti, nedaleko města Sa Calobra – dál mohou jet jen zájezdové autobusy nebo zásobovací vozy, tak hezky šmarujte po svých! Platí se parkovné! Městečko, jako by vyrostlo z hlíny, dokonale splývá s okolím a samotný Torrent de Pareis. 😮 WAU! Největší vlny, co jsme na Mallorce viděli, vlkost dokonalá, dokonce tak, že skoro každá fotka je rozmazaná > zapatlaná čočka. A ta průzračná voda, krásně modré nebe se v ní odráželo, pastva pro oči.

 

Valldemossa – krásné kamenné město, doporučuji! Každý kout neuvěřitelně fotogenický. Jen auto musíte nechat na okraji a zaplatit parkovné.

Soller – městem jezdí historická oranžová tramvaj, nemůžete minout. Ale mě osobně víc uchvátilo městečko Valldemossa.

Palma – hlavní město, udělali jsme si malou procházku historickým centrem, od palmové promenády před Katedrálou Panny Marie, až po Plaza Mayor a jinou cestou zpět. Zaparkovali jsme kousek od přístavu, hned vedle nějaké rybárny. Což je něco na mě, smrad jak v Cařihradu! Okamžitě se mi zvedal kufr, jen co na to pomyslím!

 

Es Pontàs – nejslavnější kamenný útvar, na koupání to v okolí není. Všude jen strmá skála a soukromé pláže, ale fotka, ta nesmí chybět! J

7. DEN

Snída, poslední koupačka u moře, oběd v odpoledních hodinách ve městě, sbalit se a čekat na odjezd před hotelem. Odlet taky nešel úplně podle plánu. Měli jsme asi dvouhodinové zpoždění, ale naštěstí jsme tentokrát čekali v hale na letišti a ne v uzavřeném letadle.

 

Co bylo ještě v plánu, ale nezbyl čas:

Fornalutx, Deià – kamenná města

 

S’Amarador Beach – Druhá „nejlepší“ (dle recenzí na netu) pláž, nachází se v srdci přírodní rezervace Parc natural de Mondragó.

 

Cala Figuera – malebný přístav

 

Caló des Moro – katalogová pláž, nutno vyrazit brzy ráno, v 10 už je to narvané lidmi.

 

Platja des Trenc – Karibská pláž, bílý písek, průzračná voda. Cesta byla neskutečná… koleje vyjeté jak od traktoru, houští, že to škrábalo lak na autě a na konci chtěli 10 éček za parkovné! Tak jsme si řekli, že raději stihneme Es Pontàs… Když se nad tím teď zamyslím, měli jsme se jít raději okoupat a oželet pár éček, páč nemožnost vstupu do moře u Es Pontàs nás nas*ala… Holt nikde o tom na netu nepsali. 🙁 Ještě, že jsme měli tak krásnou pláž u hotelu!

Výletu zdar! 🙂